Přibliž se

Co je to za žánr?

Jaký druh knih máte nejraději? Máte raději romány nebo životopisy? A co filmy? Dívaly byste se raději na romantickou komedii nebo na dokumentární film?

Stejným způsobem, kterým přistupujeme k různým žánrům knih nebo filmů, přistupujeme i k biblickým knihám. Neměly bychom číst knihu, která byla napsána jako poezie, stejným způsobem jako tu, která popisuje historické události. To by bylo jako porovnávat film „Alenka v říši divů“ s filmem „Forrest Gump“. 

Dnes společně projdeme různé žánry, které v Bibli nacházíme, a nejlepší způsoby, jak k nim přistupovat – jak je číst a studovat.

Pět knih Mojžíšových (Pentateuch): Knihy Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium se nazývají Pentateuch (což v řečtině doslova znamená „pět knih“). Tato část Bible se také nazývá Tóra, židovský zákon. Těchto pět knih bylo sepsaných jedním autorem pro jedno publikum. Mojžíš sepsal její většinu během doby, kterou Izraelité strávili v pustině, než došli do kanaánské země. Sepsal je té generaci Izraelitů, která měla vejít do zaslíbené země proto, aby jim připomněl, kým Bůh je a proč je oddělil od ostatních národů. 

Pentateuch obsahuje několik různých žánrů. Většina obsahu jsou historické záznamy o praotcích Izraele a záznamy o jejich životech. Je zde také několik dlouhých částí o zákoně, který dal Hospodin izraelskému národu jako instrukce k tomu, jak vést život.

Při čtení těchto knih můžeme číst historické záznamy jako skutečné události, které se staly skutečným lidem. Tyto události nám pomáhají porozumět kultuře, ve které byly sepsány. Zde se učíme mnohému o našem Bohu, Jeho charakteru a o tom, jak komunikuje s lidmi. Při čtení úryvku z těchto knih bychom měly přemýšlet nad tím, co nás text učí o tom, kým Bůh je a jaké jsou jeho vlastnosti.

Historické knihy: Jak Starý, tak Nový zákon obsahují historické knihy. Jozue, Soudců, Rút, 1. Samuelova, 2. Samuelova, 1. Královská, 2. Královská, 1. Paralipomenon, 2. Paralipomenon, Ezdráš, Nehemjáš a Ester jsou historické knihy Starého zákona. V Novém zákoně je to kniha Skutků. 

Tyto knihy byly sepsány různými autory pro různá publika. Stejně jako v Pentateuchu, i v těchto knihách čteme o skutečných událostech, které se staly skutečným lidem. Každá z těchto knih byla sepsána jinému publiku, všeobecně Izraelitům, aby jim připomněla Boží věrnost. Nacházíme zde informace o kultuře a dějinách Izraele, a také o tom, jak Bůh působil v různých obdobích, kdy Mu Jeho lid byl věrný a kdy ne. 

Poetické knihy: Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel a Píseň písní jsou knihami poezie. Jób vypráví o životě muže, který ztratil naprosto vše. Dozvídáme se, jak reagoval v rámci svého vztahu s Bohem. Jeho nářky nám pomáhají v obdobích katastrof. Žalmy, Přísloví a Kazatel jsou sbírkami písní, rčení a básní Izraelitů a židovské literatury. Žalmy nabízí vhled do mnoha různých životních okolností, Přísloví nabízí praktický přehled do života a Kazatel přednáší otázky nad smyslem života. Píseň písní je projevem smluvního vztahu manželství a radosti romantické lásky.

Každá z těchto knih obsahuje spoustu literárních prostředků, jako jsou přirovnání, metafory, opakování, alegorie, zveličování a nadsázka. Od každého autora se můžeme mnohému naučit, co se týče porozumění a vyjádření emocí, jak se vyptávat Boha, jak se vyrovnat s utrpením a ztrátou, jak se radovat a chválit a jak vést věrný život.

Proroci: Nejobsáhlejší částí Starého zákona jsou spisy proroků. Izajáš, Jeremjáš, Pláč, Ezechiel a Daniel jsou nazýváni Většími proroky, zatímco Ozeáš, Jóel, Ámos, Abdijáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Abakuk, Sofonjáš, Ageus, Zacharjáš a Malachjáš jsou Menšími proroky. Toto rozdělení nemá co do činění s obsahem, jako spíš s délkou textu. I Nový zákon obsahuje prorockou knihu. Kniha Zjevení je prorockým sdělením o konci světa a druhému příchodu Krista.

Tyto knihy jsou pro moderní čtenáře často těžké a matoucí. Nejen, že žijeme tisíce let po jejich sepsání, ale navíc je naše kultura natolik jiná, že se mnohé aspekty zdají cizí a matou nás. Nicméně i tyto knihy nás učí mnohému o našem Bohu.

Zaslíbení (jak úspěchu, tak soudu) sepsána v těchto knihách byla určena konkrétnímu publiku. I když původně nebyla myšlena pro nás, prozrazují nám hodně o tom, jaký Bůh je. Učí nás věcem, které Bůh miluje, a také těm, které nenávidí. Ukazují na věci, které Mu vzdávají úctu a na věci, za které trestá. Při čtení těchto knih bychom se vždy měly ptát: „Co mě toto zaslíbení učí o tom, kým Bůh je?“

Evangelia: První čtyři knihy Nového zákona jsou záznamy Ježíšova ztělesnění. Slovo „evangelium“ pochází z řeckého slova pro „dobrou zprávu“. Matouš, Marek, Lukáš a Jan popisují Dobrou zprávu Ježíše Krista, jeho života, smrti a vzkříšení.

Tyto knihy byly sepsány lidmi, kteří měli blízký a osobní vztah s Ježíšem nebo s jeho apoštoly: Matouš a Jan byli jedni z dvanácti učedníků, Marek byl Petrův společník a Lukáš cestoval s Pavlem. Každý z nich na vlastní oči viděl dopad života a služby Ježíše a byl přesvědčený, že je důležité tyto události sdílet s celým světem.

Evangelia jsou záznamy života Ježíše a každý z nich byl sepsán z jiného pohledu. Všechny jsou to skutečné události. Každé Evangelium zdůrazňuje jiný aspekt Ježíšova života a služby na zemi. Matouš se soustředí na Boží království. Marek se soustředí na Ježíše služebníka. Lukáš se soustředí na Ježíšovu lidskost a božství a Jan se soustředí na Ježíše jako Syna Božího.

Epištoly: Římanům, 1. Korintským, 2. Korintským, Galatským, Efezským, Filipským, Koloským, 1. Tesalonickým, 2. Tesalonickým, 1. Timoteovi, 2. Timoteovi, Titovi, Filemonovi, Židům, List Jakubův, 1. Petrův, 2. Petrův, 1. Janův, 2. Janův, 3. Janův a List Judův jsou epištoly. Tyto knihy jsou dopisy sepsány různými autory konkrétním publikům (skupinám či jednotlivcům) a jednají s konkrétními problémy.

Při čtení kteréhokoliv z těchto dopisů je důležité být si vědoma celkového sdělení listu. Bez tohoto porozumění je jednoduché špatně si vyložit jejich verše. Je k nezaplacení, jak důležité je udělat si čas na opatrnou studii kulturního a historického pozadí každé epištoly, abychom lépe porozuměly její souvislosti a významu. I když se během studie zabíráme odstavci a jednotlivými verši, je důležité je vždy vykládat v rámci celkového sdělení epištoly. Při čtení a studii těchto knih, nezapomeňte se neustále ptát: „Jaké je celkové sdělení nebo jaké jsou kulturní souvislosti tohoto dopisu a jak se pojí na zrovna tyto verše?“ Musíme být opatrné, abychom do naší studie nemíchaly své osobní či kulturní předsudky. Naopak bychom si měly prostudovat původní obecenstvo a jejich situaci či prostředí.

Při čtení každé knihy Bible je důležité uvědomit si, jaký žánr čteme. Historické záznamy, epištoly a prorocké knihy sepsány před více než tisíce let nám mohou do života přinést mnoho úžasných vhledů, když si uděláme čas na opatrnou studii teologie. 

Nechť neustále prosíme Ducha svatého o moudrost a porozumění při našem čtení a studiu Božího Slova. On je věrný a dá se nám poznat, když Ho budeme hledat!

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s