Category: Boží zaslíbení

Pamatujete si na Pepka námořníka? Byla to kreslená pohádka o námořníkovi, který byl zamilovaný do holky jménem Olive. Samozřejmě tam byl také padouch jménem Bluto. Byl velký a zlý a vždycky se snažil ukrást Olive. Pepek byl menší a slabší, takže neměl velkou šanci, dokud nesnědl špenát. Špenát mu dodal sílu a velké svaly, kterými pak porazil své nepřátele a vysvobodil svou přítelkyni.

Nebylo by skvělé, kdyby existovalo něco, co když sníme, tak se nám vrátí všechna síla, kterou potřebujeme, abychom zvládly dnešní den? Skvělá myšlenka, ale není reálná. Nicméně je nám k dispozici ještě mocnější síla, a to nemusíme jíst špenát!

Síla, kterou potřebujeme

Všechny z nás potřebují sílu. Fyzicky ji potřebujeme, abychom mohly žít. Potřebujeme svaly, abychom mohly chodit, zvedat naše děti a dělat různé fyzické aktivity. Potřebujeme také psychickou sílu, abychom dokázaly zvládat problémy, vést srozumitelné rozhovory a pomáhat lidem okolo nás. A potřebujeme také duchovní sílu, protože se o naši mysl neustále snaží pochybnosti a Satan ani na chvíli nepřestává napadat Boží děti.

Síla, která nám chybí

Každá z nás se jednou unaví a utahá. Někdy je to dřív, než jsme si myslely, nebo se nás slabost drží déle, než jsme čekaly. Důvodem slabosti, kterou zakoušíme, jsou naše hranice. Jsme limitovány fyzicky, psychicky a dokonce duchovně. Nejen že se unavíme my, ale také každý kolem nás. Potřebujeme sílu, která je větší než ta lidská,

Síla, která je nám k dispozici

Líbí se mi, když se malé děti snaží pomáhat rodičům nést těžké věci. Tolik se snaží a myslí si, že to nesou sami a neuvědomují si, že to jsou rodiče, kteří nesou veškerou tíhu. To dítě se na tom podílí, dokonce se snaží a dává do toho veškerou svou sílu, ale také se jim dostává nevědomé pomoci.

Dnešní verš nás učí, že pokud skládáme naději v Hospodina, nabyjeme nové síly. Jak to ale funguje?

Aby se nám dostalo nové síly, musíme se naučit čekat na Hospodina ve věcech, které potřebujeme. Skládat v Něj naději znamená aktivní čekání, během kterého věrně pokračujeme ve věcech, ke kterým jsme byly povolány. Jdeme krok za krokem dál, zatímco čekáme na Hospodinovo působení, uzdravení, vykoupení, Jeho moudrost a zaopatření. Takové čekání neboli skládání naděje je dokonáno vírou.

Pak nabyjeme nové síly. To neznamená, že nám Bůh dá všechno, co si myslíme, že potřebujeme. Znamená to ale, že nám dá veškerou milost, kterou potřebujeme, abychom vytrvaly v naději.

Poznejme Boha, o kterém tvrdíme, že Ho milujeme! A naučme se spočnout v tom poznání, zatímco v Něm s očekáváním skládáme naději, že bude působit v našem životě a skrze něj. Pak se budeme vznášet jako orlové nad každou bouři našeho života až tak vysoko, kde je klid a pokoj, který můžeme najít pouze v Něm.

S pohledem na Ježíši,

________________________________________________

S radostí oznamujeme naší DALŠÍ STUDII: Spasitel – Naplněné zaslíbení.

Vánoční čas může být velmi stresujícím obdobím. Snažíme se zakusit radost Vánoc, ale naše dlouhé seznamy věcí, které musíme udělat a zařídit spolu s přeplněnými kalendáři nás často zanechávají vyčerpané, a tak se ke Štědrému dni vlečeme z posledních sil a nemůžeme se dočkat, až bude po všem.

Uprostřed zaneprázdněných hektických dní je jednoduché zapomenout na to, o čem Vánoce opravdu jsou. Vánoce jsou oslavou Ježíše! Oslavujeme Jeho příchod!

Tato studie vám pomůže soustředit se na pravý důvod Vánoc a oslavit Jeho příchod!

Tato čtyř-týdenní studie začíná HNED po nynější studii v pondělí 26. listopadu.

Sledujte naši FB stránku příští týden pro více informací a materiály!

Donedávna jsem na otázku jak se mám odpovídala: “Mám toho hodně, ale všechno dobré.” Myslela jsem si, že je důležité, aby všichni věděli, že toho mám v životě hodně. Když se v mém diáři objevila volná chvíle, myslela jsem si, že to znamená, že jsem selhala.

Nicméně čím víc zaneprázdněná jsem byla, tím nešťastnější jsem se stávala. Stres v mém životě se navyšoval, a to mě ovlivnilo duchovně, fyzicky i psychicky.

Odpočinek není něco, co by Amerika 21. století oslavovala. Namísto toho ho často zaměňujeme za lenost. Lenost je ale odpor k práci, zatímco odpočinek je občerstvení po práci. Bůh sedmého dne stvoření odpočíval, aby si užil, co stvořil, a přikázal nám dělat to samé. Pokud si na odpočinek neuděláme čas, stáváme se vyčerpané, a to i při dobré Boží práci.

Ježíš ve své nekonečné moudrosti pozval ty, kteří Ho poslouchali, aby si k Němu přišli odpočinout. Většina z nich k Němu přišla za uzdravením nebo aby byli povzbuzeni. Dívali se na něj jako na učitele, který dělá zázraky. Někteří ho možná brali jako Mesiáše a hledali u Něj něco víc. Jejich životy byly plné požadavků, které doufali, že Ježíš naplní. Když ale Ježíš povolal ty, kteří jsou obtíženi, byla to pozvánka ze strádání do učednictví.

Náš Pán a Spasitel chce každou z nás občerstvit a posílit. Žádá po nás akorát to, abychom k Němu přišly. Ježíš nechce, abychom k Němu přicházely jako utahané a upracované zaměstnanci, ale jako Jeho nejdražší a nejbližší společníci. A jednou úžasnou pravdou je, že nechce, abychom přišly s maskou té nejlepší verze „nás“.

Jeho přikázání je jednoduché: přijď.

 Jeho zaslíbení je mocné: Boží odpočinek.

Když se ve svém vztahu s Bohem necháme vymezit nebo rozptýlit naší zaneprázdněností, nikdy neporozumíme pokoji a odpočinku, který dokážeme najít pouze v Něm. Zmeškáme pak jednoduché společenství s Bohem a zakušení Jeho přítomnosti.

Doufám, že si dnes uděláte čas zamyslet se nad Matoušem 11:28. Až nad těmito verši budete přemýšlet, představte si, jak by váš život vypadal, kdybyste našly odpočinku v Kristové náruči a nechaly Ho vést.

Zamysleme se: 

• Jakým způsobem jste možná nechaly „zaneprázdněnost“, aby vás v osobním vztahu s Bohem buď vymezila nebo rozptýlila?
• Ve kterých oblastech života potřebujete zakusit odpočinek?

_____________________________________________

S radostí oznamujeme naší DALŠÍ STUDII: Spasitel – Naplněné zaslíbení.

Vánoční čas může být velmi stresujícím obdobím. Snažíme se zakusit radost Vánoc, ale naše dlouhé seznamy věcí, které musíme udělat a zařídit spolu s přeplněnými kalendáři nás často zanechávají vyčerpané, a tak se ke Štědrému dni vlečeme z posledních sil a nemůžeme se dočkat, až bude po všem.

Uprostřed zaneprázdněných hektických dní je jednoduché zapomenout na to, o čem Vánoce opravdu jsou. Vánoce jsou oslavou Ježíše! Oslavujeme Jeho příchod!

Tato studie vám pomůže soustředit se na pravý důvod Vánoc a oslavit Jeho příchod!

Tato čtyř-týdenní studie začíná HNED po nynější studii v pondělí 26. listopadu

Sledujte naši FB stránku příští týden pro více informací a materiály!

Někdy je v životě těžké rozumět tomu, co Bůh dělá. Zdá se, že jsme napadány životními zkouškami a pokušeními stejně často, jako na břeh naráží vlny moře. Jedna hned za druhou.

Boží zaslíbení se v takových chvílích mohou zdát vzdálená a naše srdce začnou pochybovat, zda jsou vůbec pravdivá.

Proto jsou verše Koloským 1:15-16 tak důležité.

I když je Bůh neviditelný, Ježíš ne.

Když přemýšlíme nad tím, jaký je Bůh, stačí se podívat na Ježíše.

Ve chvílích, kdy se do naší mysli a do našeho srdce začnou vtírat pochybnosti a strach, si musíme pamatovat tuto důležitou pravdu: VŠECHNO jak v nebi tak na zemi, bylo stvořeno skrze Něho a pro Něho. To znamená naprosto celý svět, ať už se to zdá jakkoliv šílené… celý svět má pod kontrolou.

Můžeme spočnout v pravdě, že ať už našim zemím, firmám, školám nebo různým organizacím vládne kdokoliv, JEŽÍŠ je konečnou autoritou nade vším.

Ježíš je nade vším a nemá konkurenta.

JEŽÍŠ, ten viditelný obraz neviditelného Boha.

Když přemýšlíme o tom, jaký je opravdu Bůh, jestli se o nás vůbec zajímá ve chvíli, kdy se kolem nás hroutí celý svět, stačí se podívat na život Krista.

Protože pak uvidíme bezhříšného Spasitele, který za každého hříšníka ochotně dal svůj život.

Uvidíme Spasitele, který chodil po špinavých cestách své doby, lámal se svými přáteli chleba kolem společného stolu, uzdravoval nemocné a byl plný soucitu k těm, o které se nikdo jiný nezajímal.

V Koloským 1:17 se píše, že v Ježíši spočívá vše.

Díky tomu, kým Ježíš je, můžeme spočnout v zaslíbení, že vše drží pohromadě – dokonce i naše pochroumané a hektické životy.

Nebyl nám zaslíbený jednoduchý život. Nebyl nám zaslíben život bez zkoušek, bolesti nebo zrad. Co nám bylo zaslíbeno je, že ať už jsme zašly kamkoliv, ať už jsme kdekoliv a ať už míříme kamkoliv… Bůh je s námi (Jan 16:33).

Od začátku všeho stvoření Ježíš působí na našem světě a v našich životech. Nic není náhodou, zatímco On pokračuje v sepisování těch nejúžasnějších příběhů vykoupení všech dob skrze naše proměněné životy.

Takže nezáleží na tom, jak moc je váš život právě chaotický. Nezáleží na tom, na kolik kousků se roztříštilo vaše srdce. Ježíš je mocnější než cokoliv, co vám přineslo takovou bolest. My možná vnímáme naše životy jako rozbité natolik, že se nedají spravit… ale Ježíš je vidí jako vykoupení v akci.

Spočněme dnes ve vědomí, že Ježíš má vše pod kontrolou. Drží pospolu celičký svět – dokáže tedy udržet i naše srdce.

Milujme Boha nesmírně!

 

Týden 4 Výzva: Co ve svém životě musíte odevzdat Ježíši, aby to obnovil nebo zahojil?

Týden 4 Plán čtení

Plán 4 Verš k zapamatování

________________________________________________

S radostí oznamujeme naší DALŠÍ STUDII: Spasitel – Naplněné zaslíbení!

Vánoční čas může být velmi stresujícím obdobím. Snažíme se zakusit radost Vánoc, ale naše dlouhé seznamy věcí, které musíme udělat a zařídit spolu s přeplněnými kalendáři nás často zanechávají vyčerpané, a tak se ke Štědrému dni vlečeme z posledních sil a nemůžeme se dočkat, až bude po všem.

Uprostřed zaneprázdněných hektických dní je jednoduché zapomenout na to, o čem Vánoce opravdu jsou. Vánoce jsou oslavou Ježíše! Oslavujeme Jeho příchod!

Tato studie vám pomůže soustředit se na pravý důvod Vánoc a oslavit Jeho příchod!

Tato čtyř-týdenní studie začíná HNED po nynější studii v pondělí 26. listopadu!

Sledujte naši FB stránku příští týden pro více informací a materiály!

V dnešní době nemáme velkou potřebu k využití štítů… pokud tedy třeba zrovna neprší. Už vás někdy překvapil obrovský liják a vy jste s sebou neměly deštník? V takové chvíli jsme dešti napospas… Promočí každý kousek oblečení, který máme na sobě, kape z nás voda a teče nám po tváři. V tu chvíli bychom potřebovaly štít proti dešti.

Stejně jako jsme při nečekaném lijáku bezbranné, jsme také beznadějné a nechráněné před Satanem a hříchem, když nenajdeme ten správný úkryt. A i když víme, že ho potřebujeme, často se snažíme schovat na špatných místech.

Hledáme lidi, kteří nás životem povedou.

Hledáme pravidla, která zajistí, že neupadneme.

Hledáme silnou vůli, která nám pomůže nepodlehnout pokušení.

Hledáme vlastní moudrost, která překazí Satanův plán.

I když to nejsou všechno špatné věci, samy o sobě nás nedokážou ochránit. Pokud je bereme jako hlavní zdroj zabezpečení, pak selžeme – budeme opravdu bezbranné.

Svět je silnější než naše odhodlání. Ďábel je silnější než naše sebeovládání. Pokušení je silnější než naše vůle. A hřích je silnější než jakákoliv náboženská pravidla.

Samy o sobě jsme nechráněné a bezbranné, pokud nenajdeme dostatečně velký a mocný štít, který by dokázal zajistit ochranu, ať už se na nás v životě vrhne cokoliv.

Jako křesťanky takový štít máme. Jeho jméno je Jehova Roi – Hospodin náš Ochránce. On je štítem, který obklopuje celého člověka, aby ho ochránil ze všech stran.

Boha nikdy nic nezaskočí, nic Ho nepřekvapí, nic Ho nedokáže oklamat nebo odvést Jeho pozornost od naší ochrany. On se neunaví. Nikdy si nebere den volna. Je všemohoucím Bohem, který stvořil nebe a zemi, který na sebe vzal trest našeho hříchu, porazil smrt a vládne všem národům! On je naším štítem! Aby nás ale štít ochránil, musíme mu stát nablízku.

Zůstávejme Mu nablízku, učme se, čeho všeho je schopný, a důvěřujme skrze víru, že On je tady pro nás a pomůže nám v boji proti jakýmkoliv napadením, bouřím a pochybnostem, které během života zažijeme.

S pohledem na Ježíši,

Milujete Boha? Byly jste povolány do vztahu s Ním, milostí skrze víru?

Pak byste měly něco vědět.

Opravdu vědět.

Musíte VĚDĚT, že právě v této chvíli Bůh ve všem napomáhá k vašemu dobru.

Slyšely jste dobře.

Ve všem.

Ta práce.

Ti lidé.

To místo.

Ty okolnosti.

Právě teď napomáhá k vašemu dobru a své slávě ve vašem životě.

Nejspíš je to zaslíbení, které jste už mnohokrát slyšely. Možná jste ho dokonce využily k povzbuzení druhých. Některé z vás ho možná mají doma zarámované a vidíte ho každý den.

Z nějakého důvodu tomu ale nevěříte.

Ve všem. Pro vašeho dobro.

Nechápejte mě špatně – Pavel, autor Římanům, neříká, že všechny zlé věci jsou dobré. Tento verš dokonce nezaslibuje, že vaše práce, lidé kolem vás, místo, na kterém jste a vaše okolnosti budou dokonalé a jednoduché (přečtěte si celou osmou kapitolu Římanům: Pavel mluví o utrpení, slabosti a marnosti… a později o soužení, bolesti, pronásledování, hladu a nebezpečí).

Co Pavel ale říká je, že Bůh zaslibuje nový život – úžasně proměněný život – v Něm skrze naději evangelia.

Střetnutí s Ježíšem mění naprosto vše. 

Mění náš náhled, naše priority a náš smysl teď a tady…

…a zaručuje slávu, která se jednou zjeví (Římanům 8:18).

Pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši, to znamená, že neexistuje nic, co by nás dokázalo oddělit od Jeho lásky. Znamená to, že vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval Římanům 8:37-38)… a to je hodnotnější než jakékoliv „dobré“ okolnosti tohoto světa.

Pokud prozatím nevidíte důkazy Jeho dobroty ve své nynější situaci, pamatujte si, že Bůh má úžasný záměr, který je lidskému zraku neviditelný.

Nezapomínejme na pokračování dnešního verše: „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí; které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna.“ 

Vybral si nás – zapečetil naše srdce – abychom byly Jeho. On vykupuje – tvoří krásu z popela – a neustále v nás působí, abychom se Mu více podobaly, protože ví, co je pro nás nejlepší mnohem lépe, než to víme my samy.

Jste zaseknuté v čekání a hledáte to dobro, které vám zaslibuje?

„Všechno nakonec dopadne dobře.
Pokud to tak ještě nedopadlo, pak to není konec.“
– Max Lucado

Pevně se držte – Bůh působí a On na nic nezapomíná. Jeho vítězství je hotová věc. Jeho sláva se zjeví. A jednoho dne, až se Kristus vrátí, mu budeme podobné.

U Jeho nohou,

Jsem ráda, že Bůh zajistil, že je Jeremjáš 32:27 v Bibli.

Mnohokrát za svůj život jsem se sama sebe potřebovala zeptat na to stejné. A jsem si jistá, že v tom nejsem sama.

Možná to bylo v den, kdy byla diagnóza připsána na vaši zdravotní kartu, a ne na kartu někoho jiného.

Možná to bylo v den, kdy manžel opustil vaši rodinu a zanechal vás s hypotékou, platbami a čtyřmi malými dětmi.

Možná to bylo v den, kdy vám šéf v práci oznámil, že už vás nepotřebují.

Možná to bylo v den, kdy se vás dotkla bolestivá slova vyřčená s takovou nenávistí, že jste měly pocit, že se vám roztříštilo srdce.

Pamatuji si, že když byly moje holčičky malé, někdo mi řekl, že nejdůležitější věc, kterou jim můžu předat, je porozumění Boží majestátnosti. Bez správného náhledu na Boha vyrostou děti s přesvědčením, že Bůh je malý, bezmocný a vzdálený. Nejsou pak schopné řešit problémy, na které v životě narazí. A myslím, že to samé platí i pro dospělé.

Správný náhled na Boha je v našem vztahu s Ním velmi důležitý.

Když Boha vnímáme jako malého, pak naše problémy, strach a takzvané „hory“ či „Goliáše“ v našich životech vnímáme jako větší, než je Bůh sám.

Jeden způsob, kterým se svým dcerám snažím pomoct v porozumění, že NIC není příliš velké nebo příliš těžké pro Boha je ukázat jim přírodu… to, co Bůh stvořil, abychom viděly, dotýkaly se a zažily.

Vzala jsem je k Tichému i Atlantickému oceánu, aby na vlastní kůži zažily Boží rozsáhlost. Prošly jsme se po pláži a sledovaly vlny na obzoru, který se zdál nekonečný.

Jely jsme na výlet do jednoho z Redwood národních parků v Kalifornii, kde jsme spatřily Redwood stromy, které se dotýkají nebe.

Když ve škole probíraly solární systém, vzala jsem je do centra NASA a bavily jsme se o tom, jak veliký musí Bůh být, aby stvořil Slunce, Měsíc a všechny planety!

A pak byly také chvíle, kdy jsme nemusely nikam cestovat a stačilo vyjít na zahradu, kde jsme spolu obdivovaly detaily různých květů a pozorovaly různý druh hmyzu, který se nám hemží v trávě.

To stejné téma jsme otevřely i přitom, co sledovaly oblohu skrze mikroskop. „Dokážete uvěřit, kolik detailů a pozornosti musel Bůh vložit do stvoření celého světa?“

Všechno jsem to udělala za jedním záměrem – pomoct svým holkám pochopit, že nic není příliš velké, příliš malé nebo příliš daleko pro našeho Boha.

A tato pravda platí i pro nás.

Ať už v životě čelíme čemukoliv, nic z toho není až příliš těžké pro Toho, který stvořil nebe a zemi.

Neexistuje nic, co by bylo mimo Jeho dosah nebo mimo Jeho svrchovanost.

Jestli dokáže rozestoupit vody pro Izraelity na útěku z Egypta a zajistit, aby Země bylo přesně nakloněná a přesně vzdálená od Slunce, aby na ní mohl vzniknout život, pak dokáže zvládnout i naše problémy.

Takže až budete mít příště potíže odevzdat Bohu své problémy, obavy a strach… vzhlédněte k noční obloze.

Nejste osamělé. Bůh zaslibuje, že bude s vámi a pomůže vám. Nemusíte se snažit samy. Nemusíme bojovat z vlastních sil… otočte se k Němu. Hledejte Ho… On to unese.

Miluj Boha nesmírně,

Týden 3 Výzva: Vyhledávejte tento týden způsoby, jak rozšířit svůj náhled na Boha a Jeho porozumění. Běžte do přírody a pozorujte vše kolem sebe, co Bůh stvořil.

Týden 3 Plán čtení

Týden 3 Verš k zapamatování

 

Jsem ráda, že Bůh zajistil, že je Jeremjáš 32:27 v Bibli.

Mnohokrát za svůj život jsem se sama sebe potřebovala zeptat na to stejné. A jsem si jistá, že v tom nejsem sama.

Možná to bylo v den, kdy byla diagnóza připsána na vaši zdravotní kartu, a ne na kartu někoho jiného.

Možná to bylo v den, kdy manžel opustil vaši rodinu a zanechal vás s hypotékou, platbami a čtyřmi malými dětmi.

Možná to bylo v den, kdy vám šéf v práci oznámil, že už vás nepotřebují.

Možná to bylo v den, kdy se vás dotkla bolestivá slova vyřčená s takovou nenávistí, že jste měly pocit, že se vám roztříštilo srdce.

Pamatuji si, že když byly moje holčičky malé, někdo mi řekl, že nejdůležitější věc, kterou jim můžu předat, je porozumění Boží majestátnosti. Bez správného náhledu na Boha vyrostou děti s přesvědčením, že Bůh je malý, bezmocný a vzdálený. Nejsou pak schopné řešit problémy, na které v životě narazí. A myslím, že to samé platí i pro dospělé.

Správný náhled na Boha je v našem vztahu s Ním velmi důležitý.

Když Boha vnímáme jako malého, pak naše problémy, strach a takzvané „hory“ či „Goliáše“ v našich životech vnímáme jako větší, než je Bůh sám.

Jeden způsob, kterým se svým dcerám snažím pomoct v porozumění, že NIC není příliš velké nebo příliš těžké pro Boha je ukázat jim přírodu… to, co Bůh stvořil, abychom viděly, dotýkaly se a zažily.

Vzala jsem je k Tichému i Atlantickému oceánu, aby na vlastní kůži zažily Boží rozsáhlost. Prošly jsme se po pláži a sledovaly vlny na obzoru, který se zdál nekonečný.

Jely jsme na výlet do jednoho z Redwood národních parků v Kalifornii, kde jsme spatřily Redwood stromy, které se dotýkají nebe.

Když ve škole probíraly solární systém, vzala jsem je do centra NASA a bavily jsme se o tom, jak veliký musí Bůh být, aby stvořil Slunce, Měsíc a všechny planety!

A pak byly také chvíle, kdy jsme nemusely nikam cestovat a stačilo vyjít na zahradu, kde jsme spolu obdivovaly detaily různých květů a pozorovaly různý druh hmyzu, který se nám hemží v trávě.

To stejné téma jsme otevřely i přitom, co sledovaly oblohu skrze mikroskop. „Dokážete uvěřit, kolik detailů a pozornosti musel Bůh vložit do stvoření celého světa?“

Všechno jsem to udělala za jedním záměrem – pomoct svým holkám pochopit, že nic není příliš velké, příliš malé nebo příliš daleko pro našeho Boha.

A tato pravda platí i pro nás.

Ať už v životě čelíme čemukoliv, nic z toho není až příliš těžké pro Toho, který stvořil nebe a zemi.

Neexistuje nic, co by bylo mimo Jeho dosah nebo mimo Jeho svrchovanost.

Jestli dokáže rozestoupit vody pro Izraelity na útěku z Egypta a zajistit, aby Země bylo přesně nakloněná a přesně vzdálená od Slunce, aby na ní mohl vzniknout život, pak dokáže zvládnout i naše problémy.

Takže až budete mít příště potíže odevzdat Bohu své problémy, obavy a strach… vzhlédněte k noční obloze.

Nejste osamělé. Bůh zaslibuje, že bude s vámi a pomůže vám. Nemusíte se snažit samy. Nemusíme bojovat z vlastních sil… otočte se k Němu. Hledejte Ho… On to unese.

Miluj Boha nesmírně,

Týden 3 Výzva: Vyhledávejte tento týden způsoby, jak rozšířit svůj náhled na Boha a Jeho porozumění. Běžte do přírody a pozorujte vše kolem sebe, co Bůh stvořil.

Týden 3 Plán čtení

Týden 3 Verš k zapamatování

Když jsem uvěřila a odevzdala Hospodinu svůj život, neměla jsem nejmenší tušení o důležitosti Bible. V té době jsem znala jen pár z deseti přikázání. Chodila jsem do sboru, který upřednostňoval chválu a biblické vyučování upadalo do pozadí. Dlouho poté jsem si myslela, že Bible je učebnicí pravidel.

Časem se mi začal Bůh dávat poznat a tím ve mně vzbudil neutěšitelnou žízeň a ukrutný hlad po Jeho poznání. Sbor a chvály mi už nestačily.

Kdo je tenhle Bůh, který mě dokonale zná a bezpodmínečně miluje? Co ode mě čeká? Co Jeho poznání znamená pro můj život? Proč je život tak těžký? Jak se teď má můj svět změnit, když ho Bůh drží ve svých milujících rukou?

Když jsem potřebovala odpovědi, Duch svatý mě vedl do Božího Slova, Svaté Bible.

„Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení,
k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,
aby Boží člověk byl náležitě připraven
ke každému dobrému činu.“
2. Timoteovi 3:16-17

Bible je mnohem víc než jen učebnicí pravidel, manuál ke svépomoci nebo encyklopedie faktů o Bohu a Jeho lidu. Je to Boží živé, dýchací, nadpřirozené odhalení sebe sama lidstvu skrze Jeho syna Ježíše Krista.

Co jsem na začátku své duchovní cesty s Bohem nevěděla bylo, že abych Ho opravdu poznala, musím také znát Jeho Slovo. Poznávat Boha skrze Bibli poskytuje odpovědi na naše nejhlubší potřeby a nejtěžší životní otázky.

• Poznání Boha skrze Bibli posilňuje naši víru v Něj a vede nás k pevnému držení se Jeho zaslíbení.
• Poznání Boha skrze Bibli proměňuje náš náhled na pozemský a duchovní život.
• Ze všeho nejvíc nám ale poznání Boha skrze Bibli ukazuje na Ježíše – Boží Slovo v lidské podobě.

Vždy žasnu nad tím, že po celá staletí – jeden rok za druhým – zůstává Bible nejprodávanější knihou všech dob. Bible byla sepsána v časovém rozmezí 1500 let více než čtyřiceti autory inspirovanými Bohem, kdy každý z nich procházel z jiné časové doby, byl jiného povolání, etnické příslušnosti a pocházel z jiného místa. I přes to všechno Bible přetrvává.

Nezáleží na době, kultuře, politických změnách, sociálních normách, duchovní rozlišnosti nebo filosofických teoriích… Boží Slovo přetrvává. Boží Slovo je stejně jako sám Bůh: vždy pravdivé, bezchybné, relevantní, neměnné a nekompromisní. Věřící mají ve světě, který se neustále mění, neměnné konstanty – Boha a Jeho Slovo.

„Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč;
proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku,
a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.“
Židům 4:12

Čteme Bibli proto, abychom lépe porozuměly Božímu srdci, abychom prohloubili svůj vztah s Ním a abychom se Mu nevyhnutelně více podobaly.

Čteme Bibli, abychom získávaly Boží moc. Boží Slovo je zbraní v našem boji s pokušením, hříchem a pachtěním se tímto zkaženým světem. Je mocí, která proměňuje naši mysl a napojuje naše srdce na Boha. Je mocí, která proměňuje naše smýšlení, postoje a chování.

Čteme Bibli, protože je naším světlem na tomto temném, zkaženém světě. Vede nás k Bohu a Jeho stezkám, když se vše kolem nás zdá chaotické a pochmurné. Boží Slovo jasně ozařuje naši cestu a precizně vede každé naše rozhodnutí a naše volby. Jak můžeme jistě najít Boha uprostřed nepořádku našeho každodenního života? Otevřeme Jeho Slovo.

Byly jsme stvořeny Bohem pro Boha. Abychom Ho ale poznaly a poznávaly, musíme poznávat Jeho Slovo. Blízké poznání Boha stojí za investici našeho času, naší energie a oběti, které je potřeba ke čtení a studii Jeho živého Slova.

Boží Slovo nás nikdy nezklame, protože Bůh nás nikdy nezklame.

Boží Slovo přetrvává, protože Bůh přetrvává.

Jak se za vás můžeme konkrétně modlit na vaší vlastní cestě za Božím vedením a moudrosti v Jeho Slově?

Pokoj a milost vám,

Když jsem byla naposledy v Evropě, zažila jsem tak obrovský kulturní šok, nepředstavitelně hlubokou touhu po domově a pocit takové nevýznamnosti, že jsem si slíbila, že se pracovně nikdy nevrátím. To bylo před skoro dvaceti lety. Na začátku tohoto školního roku jsem svůj slib porušila.

Když jsem slyšela, že tým Love God Greatly plánuje sloužit ženám v Německu, moje největší starost byla, co si beze mě manžel s dětmi počnou. Čím víc se blížil den odletu, tím víc jsem vzpomínala na svou hroznou zkušenost z minulosti a bála jsem se jet sama beze své rodiny.

V lednu roku 2000 mi bylo čerstvých 18 let a žila jsem v Milánu v Itálii. Přestěhovala jsem se tam s maminkou a velkým snem proměnit svůj koníček modelingu na molech v Dalasu, Texas, USA, v zářivou kariéru modelingových přehlídek v Milánu, Paříži a New Yorku. Znělo to naprosto úžasně, ale ve skutečnosti to byly ty nejpochmurnější měsíce mého života. Mráz severo-italské zimy profouknul kabátem, který jsem se mylně domnívala, že je na zimu. Moje agentura mi dala telefon, ale nikdo ho neuměl přefigurovat do angličtiny. Nemohla jsem odpovědět ani na jednu zprávu, kterou jsem dostala. Číšníci se mě neustále ptali, jestli chci nebo nechci vodu s „plynem“ (ztraceno v překladu jako voda s bublinkami nebo bez), ale jediné, co jsem opravdu chtěla, byla zpáteční letenka domů.

Trávila jsem dny zíráním na uliční cedule a přemýšlela jsem, jak můžou vtěsnat tolik písmenek do jedné cedule. Ráno jsem většinou stála na balkoně svého bytu v županu a s ručníkem na hlavě, i když byla zima, abych mohla aspoň na pár minut mluvit se svým přítelem, který byl doma v Texasu. A mí šéfové v Dolce & Gabbana neustále šeptali skrze zatnuté zuby: „Usmívej se, Amando!“ I když jsem uvnitř umírala, navenek jsem dokázala vypadat úplně jinak.

Po jednom z těch dlouhých dní, kdy jsem se snažila zpříjemnit práci jedním talířem horkých těstovin za druhým, jsem přišla domů a uslyšela jsem maminku, jak s někým telefonuje. Hned mi bylo jasné, že něco není v pořádku. Něco se stalo mé sestře a bylo to vážné. Nemohla jsem čekat dalších pár týdnů na Týden módy. Musely jsme odjet hned. Moje mizérie v Milánu nebyla nic oproti smutku, který nás čekal doma.

Během pomalé a dlouhé rekonvalescence mé sestry jsem se pomaličku vzpamatovávala i já sama. Rozhodla jsem se už nikdy nejít tak daleko za svým snem. Měla jsem pocit naprostého selhání. O mnoho let později, když jsem se stala manželkou, maminkou a křesťankou, jsem samozřejmě zjistila, že Bůh pro mě modelingovou kariéru neměl naplánovanou.

Když jsem čerstvě uvěřila, slova z Přísloví 3:5-6 pro mě hodně znamenala:

Důvěřuj Hospodinu celým srdcem,
na svoji rozumnost nespoléhej.
Poznávej ho na všech svých cestách,
on sám napřímí tvé stezky.

Když jsem se snažila žít podle sebe, vždy jsem se ocitla v zoufalosti. Naučila jsem se to z vlastní zkušenosti. Když jsem ale začala důvěřovat Bohu a milovat Ho celým svým srdcem, ukázal mi tisíc krát, že Jeho cesta je mnohem lepší.

Důvěřovala jsem Bohu co nejlépe jsem dokázala po dobu sedmi let, když jsem dostala nabídku pracovat pro Love God Greatly jako „vypravěč“. Pro celou mou rodinu to bylo jednoduché ANO. Bůh skrze tuto službu jasně působil úžasným způsobem a bylo načase, aby někdo zachytil příběhy Jeho působení a sdílel je s ostatními. Když si na takové zachycení příběhů Jeho věrnosti neuděláme čas, zmeškáme příležitosti chválit Jeho jméno. Ani ne rok poté jsem zjistila, že je čas vrátit se pracovně do Evropy – tentokrát jako vypravěč Love God Greatly v Německu.

Překvapivě to bylo pro mou rodinu další jednoduché Ano.

Těsně před odletem jsem byla vyděšená. Co když tam přiletím a zase nebudu umět přečíst cedule na ulici a jediné, co budu chtít dělat bude jíst a mračit se, zatímco celý tým Love God Greatly bude očekávat, že budu pracovat? Co když se mi zase stane, že se stejně jako v Miláně uzavřu a zmeškám všechny ty úžasné věci, které se kolem mě dějí? Co když všechny zklamu? Co když zase selžu? Můj manžel společně s rodinou mě ale každý den podporovali a povzbuzovali a Bůh mě vedl připravenou stezkou. A tak jsem vyhodila ruce nad hlavu, vzdala se veškeré kontroly a nastoupila do letadla. A Bůh mě celou cestu nesl.

Seděla jsem v první řadě některým z nejkrásnějších chvil společenství mezi drahými Božími služebnicemi. Vidět je spoléhat se jedna na druhou, učit se od sebe navzájem, povzbuzovat se v lásce pro Hospodina a přepínat mezi několika jazyky každý den – to vše pro Boží slávu – mě změnilo. Tentokrát jsem nemusela umět vyslovit názvy ulic, protože jsem byla obklopena kamarádkami, které mi pomáhaly najít cestu. Neuzavřela jsem se a neutopila ve strachu, protože jsem byla celou dobu obklopena láskou. Byla jsem užitečná, užily jsme si to společně a každá z nás odjela naplněná. Cítila jsem se jakoby znovu nalezená.

Pět nocí beze mě doma byl nový rekord pro mého manžela a dcery. Zvládli to výborně. Moje osobní výhra byla přeletět oceán pro Krista a nerozsypat se bez nich po mém boku.

Když jsem brala věci do svých rukou, topila jsem se a padala do hluboké propasti. Bůh na mě ale stále čekal. Teď, když nechávám věci na Něm, mě vede po své napřímené stezce svých zaslíbení. Nese mě.

Jsem tak ráda, že jsem porušila svůj slib a následovala Boží zaslíbení do Německa. Modlím se, abyste Ho také nechaly vést vaše kroky, protože stezky našeho Stvořitele jsou mnohem lepší, než ty, které si dokážeme najít samy.

Pro Jeho slávu,

Když jí byly čtyři, dostala moje nejmladší dcera své první naslouchátko. Už dlouho jsme věděli, že ho potřebuje, a všichni jsme se moc těšili.

Je zajímavé, že když člověk najednou slyší, uvědomí si, kolik toho předtím nepochytil.

Pořád si pamatuji prvních pár dní potom, co naslouchátko dostala. Každé ráno mě hned po probuzení prosila, abych jí ho nainstalovala. Rychle si uvědomila, kolik zaopatření a radosti jí přináší a jednoduše přijala, že kdyby se snažila slyšet sama od sebe, moc by jí to nepřineslo. Když jsem jí zavolala jménem, začala se ke mně otáčet hned poprvé. Začala zpívat společně s rádiem namísto proseb o zvýšení hlasitosti. Zalapala radostně po dechu, když u snídaně poprvé jasně uslyšela hlasy svých bratrů. Konečně jsme jí mohli číst knížky bez toho, aniž by neustále potřebovala věty opakovat. Několikrát za den mě zastavila, aby mi řekla: „Mami! Já… jsem… to… slyšela!“ Její život se začínal stávat záměrnějším a plným údivu. Ve čtyřech letech se naučila nebrat ani jeden malý zvuk jako samozřejmost.

Ach, moje malá.

Narodila se s určitým nedostatkem, který ji ale nedrží v okovech, protože je napojená na zdroj, který naplňuje její potřebu.

V době, kdy jsme otevřeli tuto novou kapitolu našeho života, jsem se začala učit mnohému o úžasné technologii, která se skrývá v tak malém přístroji. Naslouchátko Tess má v sobě malý mikrofon a mikročipy, které překládají a „třídí“ zvuky podle priorit. Zvuky se podle procesoru, který je přizpůsoben jejím osobním potřebám, třídí do tří částí – např. lidské hlasy jsou rozpoznány od dalších různých zvuků v pozadí. Naslouchátko Tess je nastaveno tak, aby upřednostňovalo hlas člověka, který stojí před ní, takže všechny ostatní zvuky kolem se zmírní. Docela ohromné, že?

„Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí.“ – Izajáš 58:11

Stejně jako moje holčička si musí nastavit své naslouchátko, pokud my chceme slyšet Boha, musíme upřednostňovat Jeho hlas.

Každé ráno se probouzím a rozpoznávám svou potřebu napojit se na Zdroj života – Ježíše Krista. Zakusila jsem zaopatření a radost, kterou mi přináší a uznávám, že bez Něj jsem nic. Když mě volá jménem, otáčím se a nacházím pohodlí a utěšení, protože vím, že jsem Jeho dítě. Zpívám chvály, protože vím, že můj Vykupitel žije! Jsem přemožena radostí, protože Jeho hlas slyším jasně a srozumitelně skrze Jeho živé slovo! Dokonce se někdy zastavím a přemožena Jeho láskou křičím: „JA VÍM… ŽE… TO… BYL… BŮH!!!“ Naučila jsem se, že když upřednostňuji Ježíše, pak jsou další zvuky tohoto světa v pozadí a já lépe slyším hlas svého Spasitele…

Bůh nám zaslíbil, že nás povede…

Svou svrchovanou rukou. 

Svým Duchem.

Pomocí moudrých a bohulibých rad těch, kteří Ho milují.

Všichni máme nedostatek, protože na svět přišel hřích. Díky Ježíši ale nemusíme žít v okovech a v oddělení od Boha! Chvála Jemu!

Stále zachraňuje.  

Stále promlouvá.

Nenechává nás samotné a ztracené.

Není vzdáleným Bohem.

Jste napojeny na Zdroj života?

Je zajímavé, že když člověk najednou slyší, uvědomí si, kolik toho předtím nepochytil.

U Jeho nohou,

Týden 2 – Výzva: Vyberte si jednu věc, kterou tento týden “vypnete” (například: uvolněte místo ve svém diáři, smažte si aplikace sociálních médií na mobilu, vypněte na týden telefon nebo tablet, aktivně bojujte proti lžím ve své mysli), abyste jasněji slyšely Boží hlas, který vás vede.

Týden 2 – Plán čtení

Týden 2 – Verš k zapamatování